Hadec
paprsky luny v úplňku padají do pralesních korun
a to je cesta
měsíčního světla k zemi
stříbrný svit uvázl v kameni
zářící hádci se proplétají temnou zelení
až vysvitne slunce
budou se v něm houpat bez ohledu na vesmírnou prázdnotu
sustředěnému pohledu zvídavých očí
ukazují cestu
ze země na měsíc
Hadec, čili serpentin, nerost kryptokrystallický, obyčejně celistvý, jen zřídka jeví poněkud patrnější zrno. Hadec vznikl proměnou různých minerálů, zvlášť olivinu, monticellitu, amfibolu a augitu, po kterýchž minerálech se velmi často pěkné klamotvary pozorují; v klamotvarech hadce po olivinu bývá ještě původní minerál ve značném množství neporušený obsažen a proměna toliko podle trhlin a puklin v olivinu pokračovala, což zvláště na průřezu krystallu nebo ve výbrusech dobře patrným jest. Hadec jest obyčejně žlutý, čížkový, zelený, červený neb i hnědý, často bývá mnohobarevný, tečkovaný a pruhovaný, jest slabě třpytný nebo mdlý, málo průsvitný nebo neprůhledný, ve vrypu jest bělavý nebo našedlý. Žíháním v baňce ztrácí vodu a černá; prudce žíhán stává se bílým a jen obtížně na ostrých hranách se roztápí; kyselinou solnou a sírovou prášek hadce úplně se rozkládá. Hadec jest značně rozšířený minerál, vyskytuje se v podobě žil a couků, mnohdy značně mohutných, i tvoři zhusta rozsáhlá lože. Zkoumáním ve světle polarisovaném jde na jevo, že vlákna chrysotilu jsou kosočtverečná.