Slepenec, konglomerát, brekcie
.jpg) Slepenec neboli konglomerát je zpevněná hornina, složená z oblých  valounků větších než 2mm.Valounky v hornině jsou slepené jemnějším  materiálem, který vyplnil prostory mezi oblázky a postupem času ztvrdl,  obvykle díky chemické přeměně. Toto pojivo bývá obvykle kalcitové,  křemité nebo železité. určuje to složení roztoků, které cirkulovaly v  původním sedimentu. Důležitým znakem je zaoblenost valounků, existují  také zpevněné směsi ostrohranných úlomků a ty se nazývají se nazývají  brekcie.
Slepenec neboli konglomerát je zpevněná hornina, složená z oblých  valounků větších než 2mm.Valounky v hornině jsou slepené jemnějším  materiálem, který vyplnil prostory mezi oblázky a postupem času ztvrdl,  obvykle díky chemické přeměně. Toto pojivo bývá obvykle kalcitové,  křemité nebo železité. určuje to složení roztoků, které cirkulovaly v  původním sedimentu. Důležitým znakem je zaoblenost valounků, existují  také zpevněné směsi ostrohranných úlomků a ty se nazývají se nazývají  brekcie. 
Slepence vznikají naříklad v místech, kam voda přinese  ohlazené kamínky různého druhu a také různé velikosti. Pokud dojde z  nějakého důvodu k přísunu zpevńující materie, usazeniny se pevně spojí.  Když slepenec potkáte v přírodě, asi vám bude připadat dost nevzhledný.  Na pohled totiž vypadá jako úlomek z nějaké stavby. Prohlédnete-li si ho  lépe, zjistíte, že zpevńující hmota je mnohem pevnější než beton. 
Neatraktivní  vzhled surového slepence ale zmizí, jakmile ho vezme do ruky kamenář.  To jsem pochopila v orientálním obchůdku, kde neobyčejně levná leštěná  vajíčka a kouličky vypadaly jako čerstvé kouzlo přinejmenším  australského šamana. Tancovali v něm domorodé postavičky, asi duchové  kamene, jedno vajíčko vypadalo jako rozesmátý smajlík a na druhém bylo  nějaké záhadné městečko. A jak je v orientálních obchůdcích obvyklé,  nikdo neví odkud na pult dorazil. 
 Trvalo mi dlouho, než jsem  zjistila, o jaký kámen vlastně jde. Při určování kamenů je totiž  důležité vědět, jestli máte v ruce nerost nebo horninu. Rozdíl je v tom,  že nerost je jeden kámen a hornina směs nerostů. Atlas nerostů horniny  nenusí obsahovat. Systém nerostů je pro normálního smrtelníka  pohopitelnější, nerosty se třídí podle krystalové soustavy a složení,  což je docela jednoduché. U horniny je to také důležité, ale zároveň  hraje roli to, jak jsou jednotlivé složky uspořádané. Pro orietnaci v  horninách je potřeba vědět něco o tom, jak vznikají, to jest, co  znamenají v geologických procesech barvy a tvary jednotlivých složek.  Podle toho si řeknete, jestli jde spíš o vyvřelinu, sediment, nebo  metamorfit a víte kde hledat. A zrovna slepenec je dost nezaměnitelný.
Trvalo mi dlouho, než jsem  zjistila, o jaký kámen vlastně jde. Při určování kamenů je totiž  důležité vědět, jestli máte v ruce nerost nebo horninu. Rozdíl je v tom,  že nerost je jeden kámen a hornina směs nerostů. Atlas nerostů horniny  nenusí obsahovat. Systém nerostů je pro normálního smrtelníka  pohopitelnější, nerosty se třídí podle krystalové soustavy a složení,  což je docela jednoduché. U horniny je to také důležité, ale zároveň  hraje roli to, jak jsou jednotlivé složky uspořádané. Pro orietnaci v  horninách je potřeba vědět něco o tom, jak vznikají, to jest, co  znamenají v geologických procesech barvy a tvary jednotlivých složek.  Podle toho si řeknete, jestli jde spíš o vyvřelinu, sediment, nebo  metamorfit a víte kde hledat. A zrovna slepenec je dost nezaměnitelný.
Já  ho mám ráda hlavně proto, jak báječné věci se v něm najdou. Každý kámen  vzniká dlouho předlouho, slepenec pochopitelně také, ale na rozdíl od  své sestry brekcie je velmi romantického původu. Bredkcie, ostré úlonky v  pojivu, vzniká tím, že původní hornina byla polámaná. někdy vidíte  jasně, že kousky do sebe zapadají, jako by ten polámaný kámen chtěl  někdo vyspravit. Slepenec může obsahovat leccos -  co voda přinese a  vítr přivane,  nemůžeme nikdy vědět, jestli se v něm neskrývá nějaký  skvost. co když někde spadl meteorit, pár tisíc let tam ležel, pak to  zvětralo, voda odnesla a pojivo slepilo. Já vím že to vypadá všelijak,  ale kdybyste viděli ty leštěné kouličky na vlastní oči, bylo by vám to  jasné. Každá úplně jiná a ty barvičky - skořicově zlatohnědá, černá,  šedá, žlutá, smetanová... 
Duchové kamene slepence jsou mocní a  způsobili, že jsem si tehdy v horninách udělala menší jasno, především v  těch slepencových. Možná jsem se jim zavděčila tím, že jsem přibalila i  městečko, smajlíka a ještě pár slepencových báječností, takže se  nastěhovali se vším všudy.
Slepence se dělí se na podle několika základních kritérií.
     Rozeznáváme slepence strukturně zralé /obsahují více dobře opracovaných  valounků, které se navzájem dotýkají/ a strukturně nezralé /obsahují  více pojivové hmoty a hůře opracované valounky, které se nedotýkají/.
    Podle původu úlomků je dělíme na epiklastické /z procesů zvětrávání, pyroklastické /ukládání sopečných produktů/.
     Podle místa zpevnění /litifikace sedimentu se dělí na slepence  extraformační /největší podíl slepenců - zvětraný materiál je odnesen na  místo sedimentace/ a intraformační / materiál je rozrušen a zpevněn na  místě - nejsou časté, bývají brekciové/
    Podle vnitřní stavby na  ortoslepence /oblázky a hrubší zrna, žádný jíl/ a paraslepence /více  jemnozrné hmoty, chaoticky rozmístěné oblázky. Paraslepence vznikají  většinou na pevnině, jako bahnotoky nebo v souvislosti s činností  ledovce.
 
  					
					 
  					
					 
  					
					 
 
     			 
					  
					  
					  
					  
 
 					 
  					
					 
  					
					 
 
     			 
					  
					  
					  
					  
					 
 
					 
 
					 
 	
					 
  					
					 
 
     			 
					  
					  
					  
					  
           					  
 
           					 