Šeříky
Přišel den veliký
a oblékl šat nový.
Rozkvetly šeříky
a svět je fialový
A zavoněly tak,
že srdce křídly tluče
a tmavomodrý mrak
je sevřel do náruče.
K zemi se snášejí
a rozhodli se sněžit.
Tou hebkou závějí
se prodíráme stěží.
Zařehtal elfí kůň
průsvitně lehkonohý,
že v moři šeříků
už utopil se mnohý.
Podvečer v podletí
se něžnou vůní halí,
v něm na dlaň spadne ti
jediný plátek malý.
Svit lila na lících
a v očích jaro samé...
Šeří se v šeřících
a my v nich usínáme.
Fotografii poskytl Zdeněk Pazdera - botanika.wendys.cz
Syringa vulgaris - šeřík obecný ve fotoherbáři a v Názorné květeně zemí koruny české