nerosty a horniny » Nerosty magmatického původu.

Děje, které ho provázejí vznik vyvřelin, nemůžeme poznávat přímo. Vekeré poznatky získává geologie pouze studiem kamenů samotných a pozorováním procesů, odehrávajících se v činných sopkách.

Magma je žhavá tekutá tavenina, nachází se v hlubších oblastech zemské kůry nebo na rozhraní kůry a zemského pláště. Její chemické složení je zřemě podobné jako složení zemské kůry. Hlavní součástí magmatu je křemičitanová tavenina, v níž jsou rozpuštěné těkavé složky /vodní pára, kysličník uhličitý, chlor, fluor, vzácné plyny/, kovové sloušeniny a prvky a sloučeniny síry. Těkavé složky jsou hluboko pod zemským povrchem ve žhavém magmatu udržovány vysokým tlakem.

Při horotvorných procech a pohybech zemské kůry dochází někdy k výlevu magmatu do svrchních částí zemské kůry, v případě sopečné činnosti se láva dostane až na povrch. Při tom dochází k tuhnutí magmatu.

  1. Jestliže magma tuhne pod zemským povrchem, tlak zabraňuje unikání těkavých látek a vznikají tzv. hlubinné vyvřeliny /žula, syenit, gabro/
  2. Jestliže magma pronikne až na zemský povrch, těkavé složky unikají a vznikají tzv výlevné horniny /čedič, znělec, andezit/
  3. Třetí možností jsou žilné horniny - ty vznikají, pokud se část magmatu oddělí a utuhne v puklinách zemské kůry. /pegmatity, porfyry/