Nerostotvorné procesy » Sedimentace

Ortocerový vápenec se usazoval na úpatí podmořského vulkánu. Pohyb vody způsobil prostorovou orientaci menších schránek.Na povrchu země jsou horniny opakovaně vystavovány působení atmosféry, vody a v neposlední řadě i živých organismů. Střídání teplot, deště, sníh, vítr a mráz rozrušují jejich strukturu, rostliny pronikají svými kořeny mezi skalní pukliny. Kameny zvětrávají, drolí se, menší velikost je činí snáze přemístitelnými. Mohou se pohybovat díky gravitaci, pomocí vody nebo větru.

Kameny se při transportu omílají, některé prodělávají i chemkou přeměnu. V místech, kde je jejich pohyb zastaven, se usazují, jsou tmeleny jemnými částečkami a pomalu se zpevňují. Usazené horniny mají různou konzistenci - od hladkých jemnozrných jílů, přes viditelně zrité pískovce až po slepence /konglomeráty/, kde jasně vidíme jednotlivé úlomky původních kamenů.

Jiný typ sedimentace probíhá v mořích, kde se na dně usazují odumřelé části živočichů. Schránky živočichů tvořené uhličitanem vápenatým se hromadí ve vrstvách a postupem času vznikají vápence. Podle schránek mořských živočichů pak lze zjistit, že krajina byla původně mořským dnem. Usazené křemičité schránky uvolnily kysličník křemičitý, který se později soustřeďoval do hlízovitých shluků - takto vznikl pazourek.

Usazenou horninou je také uhlí, jeho vznik je zase dílem rostin. Odumřelé části se hromadí a bez přístupu vzduchu pomalu uhelnatí.