Minimineralogie » Jak vznikají kameny
Kameny se z hlediska našeho vnímání příliš nemění. I když je pravda, že některé reagují chemicky například s potem nebo oxidují na vzduchu a tak si můžeme všimnout, že po nějakém čase změní barvu. Nicméně jsou pro nás symbolem trvání, stálosti a neměnnosti, právě proto, že z hlediska našich smyslů jsou vlastně nehybné.
Ve chvíli, kdy držíme kámen v ruce, vnímáme jeho podobu, která vznikala pro nás nepředstavitelně dlouhý čas a účastnily se jí stejně tak nepředstavitelné teploty a tlaky. Kámen se rodil i pomocí působení počasí, deště a slunečního žáru.
Nerostotvorné procesy dělíme na endogenní, spojené s vnitřními geologickými silami, které probíhají hlavně v zemské kůře a svrchním plášti. Sem patří magmatické, metamorfní a hydrotermální děje. Druhou skupinou jsou procesy exogenní, působené vnějšími geologickými silami v povrchových oblastech zemské kůry, za áčasti vody a vzduchu, především zvětrávání a sedimentace.
Jakoprvní vznikají vyvřeliny, z horkého magmatu, které se ve viskózní podobě prodere až k povrchu nebo k již hotové chladnější pevné části zemské kůry. Magma tuhne různou dobu, probíhají v něm rozmanité chemické reakce, jednotlivé prvky a součeniny se mohou sdružovat, různě přeskupovat, případně reagovat navzájem. Bubliny plynů ve ztuhlém magmatu vytváří prostory, kde probíhá následně velmi dlouhodobá krystalizace nerostů, vznikají takzvané geody.
Dalším typem vývoje jsou erozivní změny. Kámen který vystoupí na povrch země, začíná podléhat působené mnoha činitelů - vítr, sluneční žár a déšť rozrušují povrch nerostu a tím vznikají drobnější kaménky.
Důležitým činitelem je voda. Odnáší kameny, třením o sebe je omílá a zaobluje, může rozpouštět minerály a tím rozrušovat již hotový kámen. Rozpuštěné minerály se zase usazují na jiných místech.
Velmi zajímavou vývojovou fází je i přeměna. Už hotový kámen je za určitých podmínek - například žárem nebo vysokým tlakem - přeměněn chemicky, vzniká tak kámen nový. Pokud je takto přeměněn už vykrystalizovaný nerost, může nově vzniklý nerost zachovat jeho podobu, vzniká tzv pseudomorföza.
Kámen může vzniknout také například úderem blesku do písku, který se vysokým žárem roztaví a v zápětí ztuhne jako sklo. Na vzniku kamene se podílejí i živé organismy, nalézáme tak dávné zkamenělé rostliny, stromy a živočichy. sedimenty na dně moří obsahují ve velkém množství vápenaté schránky měkkýšů a postupem času vytvářejí masy vápenců, které často obsahují hojnost velmi zachovalých fosilií.