Vážky - Odonata » Vážky - řád Odonata
Obří předchůdkyně dnešních vážek byly až 80 cm dlouhé. Hmyz býval dřív obecně větší. Vysvětluje se to tím, že v atmosféře bylo více kyslíku a vzdušnicový systém byl natolik výkonný, že "udýchal" větší tělo.Dnes vzduch obsahuje asi 21% kyslíku, kdysi to bylo až 35%.
Většina hmyzích fosilií patří druhům, které se do dnešní doby nedochovaly. Tělo hmyzu je křehké a snadno se se rozdrobí. Hmyzích zkamenělin není tedy tolik, aby vývoj hmyzu mohl být uspokojivě zmapován a je složitější než u obratlovců. V tomto ohledu jsou významné nálezy hmyzích těl fosilizovaných pryskyřicí, která jejich těla dokonale konzervovala a uchovala. Obrovské vážky se ale tímto způsobem bohužel nedochovaly, ale za to patří k několika málo hmyzím skupinám, které se podobaly současným druhům už v době, kdy obývaly přesličkové pralesy.
Nejstarším nálezem hmyzu jsou chvostoskoci z devonu, už natolik specializovaní, že se příliš neliš od svých dnešních potomků. Proto musíme předpokládat jejich dosud neobjevené předchůdce. Za předky hmyzu jsou považováni trilobiti, korýši, kroužkovci, červi i stonožky, ale jsou to pouze úsudky.
Víme sice, že hmyz byl první létající skupinou živočichů, ale zatím nevíme, jak došlo ke vzniku hmyzích křídel. Tak jako v případě ptáků, se nabízí možnost, že někteří jedinci zpočátku plachtili pomocí tělních výrůstků. Ty se postupně mohly přizpůsobovat letu, zdokonalovat a nakonec změnit v ovladatelná křídla. Jakmile se křídla objevila, vznikaly i jejich různé podoby - dva páry křídel, krovky a různé mechanismy, jimiž hmyz křídly pohybuje.
Vážky mají tři základní podřády, motýlice - Zygoptera, šídla - Anisoptera a šídlice - Anisozygoptera. Dva první řády jsou rožšířené po celém světě. Šídlice, stará reliktní skupina z druhohor, přežívá jen ve dvou druzích v Japonsku a v Himalájích. Celkově obsahuje řád Odonata asi 5000 druhů.
Foto - wikimedia