Savci » Svět viděný ušima
Orientace v prostoru je třeba k tomu, aby se živočich vyhýbal překážkám, aby jeho pohyb vedl bezpečně k cíli a v neposlední řadě i k úspěšnému získávání potravy. My k tomuto účelu používáme zraku, což ale není zdaleka jediná možnost. V některých případech by to byl dokonce velmi málo užitečný způsob orientace. Naše oči potřebují světlo docela konkrétní vlnové délky. Samy si ho však neumí vyrobit a proto využívají slunečních paprsků, což například ve tmě nebo v jeskyni nelze. Potravní nabídka je ale v nočním čase daleko větší, a proto živočichové s noční aktivitou museli vymyslet něco účinnějšího.
Jednou z variant je o něco dokonalejší zrak, jinou vnímání tepla nebo dokonalý čich. Tou nejvýhodnější možností je podle všeho sluch, orientace podle zvuků. Sovy mají ušní otvory asymetricky umístěné, umožňuje jim to přesněji lokalizovat kořist. Aby je samotné nebylo tak snadné zaslechnout, mají velmi jemné hřebínkovité okraje letek, díky kterým se pohybují téměř neslyšně. Hadi vsadili na něco jiného - dovedou vnímat teplotu s přesností 0,001°C.
Unikátní strategii zvolili netopýři, kteří se orientují pomocí ultrazvuku. Jejich sluch začíná mezi 15-20kHz, tedy tam, kde možnosti našeho sluchu končí. Ve tmě vysílají série ultrazvukových signálů, jimiž doslova ohmatávají prostor kolem sebe. Pro člověka jsou tyto "hlasy" neslyšitelné, zkoumat je lze jen pomocí velmi citlivých přístrojů. Při tom se ukázalo, že ultrazvukové signály netopýrů jsou podobně rozmanité jako hlasy ptáků a stejně spolehlivě lze podle nich určit, o jaký druh netopýra jde. Jednotlivé druhy vydávají signály v určitém kmitočtovém rozsahu, které se navzájem nepřekrývají, podobně jako je to u rozhlasových stanic.
Podle výzkumů dovede netopýr spolehlivě rozeznat a ulovit noční můru ve vzdálenosti 6m, a mezi 0,2mm tenkými vlákny vzdálenými od něj 2m umí s jistotou prolézat. V letu netopýři vnímají nejjemnější struktury povrchu objektů. Pro přesné rozeznání vydávají ultrazvukový tón s komplikovanou frekvenční strukturou, trvající extrémně krátký okamžik. Signál se odrazí od předmětu a netopýr získá velmi přesný akustický obraz svého okolí. Podle doby, kterou zvuk potřebuje k tomu, aby od předmětu dorazil zpět ke zdroji, odhadnou tito zvláštní tvorové vzdálenost. Změna výšky tónu udává rychlost a směr letu kořisti a zkreslení zvuku sděluje informace o struktuře povrchu.
Netopýr tedy dokáže pomocí ultrazvuku a sluchového aparátu vnímat a vyhodnocovat stejné vlastnosti objektu, jako my pomocí zraku ve dne.
Foto wikimedia