Ryby » Perutýni
Perutýn, obyvatel podmořského králosvství, svým podivuhodným zjevem člověka fascinuje a podněcuje jeho fantazii. Snadno se nám při pohledu na závojovité vějíře jeho ploutví vybaví hejno mořských panen vyššího společenského postavení. Bývá nazýván lví či motýlí rybou, mořským kohoutem, české pojmenování perutýn souvisí s perutěmi, což je víceméně básnický, tedy o něco slavnostnější název ptačích křídel. Jasné barvy a vzorování upoutají pozornost na první pohled a jak je mezi živočichy zvykem, mají za úkol varovat případné útočníky.
Na hřbetní ploutvi u báze ploutevních paprsků mají perutýni jedový trn. Jeho bodnutí má důsledky asi jako včelí žihadlo, ale mohou následovat i silné bolesti, někdy i smrt. Bodnutí lze ošetřit horkou vodou, čímž se zmírní jeho následky, ale není od věci navštívit lékaře. Bez ohledu na riziko je lidé loví pro jejich chutné maso. Asi 350 druhů 70 rodů čeledi Scorpaenidae obývá klidné vody všech oceánů. Nejčastěji je najdeme v Indopacifiku. Jako noční tvorové žijí perutýni v děrách a jeskyních a mezi podvodními skalami, na lov vyráží jen v noci.
Perutýni obývají korálové útesy, což je místo, kam se každý nedostane. Natěstí se relativně často chová, takže ho lze uvidět i jinde, než pod mořskou hladinou. Chovat perutýna znamená zajistit nákladný provoz možského akvária a speciální krmení. Sice v zajetí akceptuje i skadkovodní potravu, například zlaté rybky, dokonce i mražené krmivo, ale to může mít za následek nedostatek mastných kyselin. Takže je lépe zajistit jeho přirozený jídelníček, drobné moské živočichy, kraby a garnáty, což jednotlivec zvládne těžko. Perutýn potřebuje velký prostor, skrýše a jeskyňky. Je to predátor, ale není příliš agresivní, spíš tiše vyčkává a k lovu potřebuje klid. Navíc je potřeba při chovu opatrnost, kromě jedové žlázy vylučeje pretuýn jedovatý tělní sekret.
Pokud ale jde o mořské tvory, které vůbec chovat lze, patří perutýni mezi ty odolnější, takže kde je mořské akvárium v provozu, tam najdete obvykle i perutýna. V Praze ho můžete vidět v Galerii Nové Butovice, kde jsou instalována rozměrná mořská akvária s podivuhodnými rybími stvořeními, které si sotva někdo pořídí domů.Je to možné zdarma, navíc i vsedě při kávě či oblíbeném nápoji v příjemném prostředí. Dostanete se tam úplně bez problémů, na Nových Butovicích vystoupíte z metra a nasednete na autobus, zajišťující kyvadlovou dopravu mezi stanicí metra a Galerií. Akvárka díky jejich rozměrům objevíte neméně snadno.
Perutýn patří do čeledi Scorpaenidae, česky nazýváme tuto čeleď Ropušnicovití. Dva dobře rozeznatelné typy perutýnů řadíme do dvou různých rodů, větší Pterois a malí Dendrochirus. Druhy většího rodu Pterois jsou aktivní za soumraku a ve dne se zdržují pod větvemi korálů.
Když vidíte, jak se vlající paprsky jemně vlní a vznášejí, je vám jasné, že tenhle lovec musí ovládat nějaké triky. Těžko si představit, jak se s těmi závojíčky honí za kořistí. Perutýni číhají tiše a pokud se přiblíží možná potrava, rychle otevřou velká ústa a tím způsobí tah vody, takže si ji přitáhnou. Kromě toho si umí vyhlédnutou kořist trpělivě a pomalu nadhánět na vhodné místo. Při tom roztahují vějíře ploutví, což na drobné živočichy působí. Větším rybám perutýn nebezpečný není.
Nejznámější zástupci
Perutýn ohnivý - Pterois volitans
Délka těla až 38cm
Ze všech známých druhů rodu pterois má největší ploutve, ale čím je starší, tím ploutve vypadají menší. Nad očima má mohutná tykadla a kolem čelistí drobné výrůstky. Bývá obvykle červený, ale jsou známé i tmavší až černé formy. Hřbetní ploutev i prsní ploutve jsou výrazně paprskovité, při pohybu ve vodě se nádherně vlní. Řitní, ocasní i břišní ploutev jsou paprsky spojené blánami. Obývá subtropické laguny a úzesy, pohybuje se zde do padesáti metrů hloubky. Nehybně se vznáší při hřebenech podmořských útesů a v poklidu čeká, až připlave vhodná potrava.
Obývá korálové rify celého Indopacifiku, na západ až po jižní Afriku, na východ přes Novpou Guineu po Austrálii, v západním Pacifiku žije v okolí Filipín.
Perutýn pestrý - Pterois lunulata
Délka těla až 28cm
Má červenavé až hnědavé tělo s tmavými příčnými pruhy na hlavě a na bocích, bývá jich až 28. Jedinci dlouzí do 10cm mají dlouhé prsní ploutve, které přiložené k tělu přesahují ocas, prsní ploutve dospělých dosahují jen k řitní ploutvi. Hřbetní ploutev se skládá z paprsků, její zadní část je vějířovitá, stejně jako ocas a řitní ploutev, prsní ploutve jsou paprsky zčásti spojené blanou. Vzorování je méně výrazné, než u perutýna ohnivého, nemá nad očima tykadla a kolem tlamy má méně výrůstků.
Živí se především korýši a menšími rybami, aktivní začíná být za soumraku, ve dne se zdržuje v typické pozici hlavou dolů pod větvemi korálů, kde čeká na kořist.
Jeho domovem je Indický a Tichý oceán od Malajsie a Austrálie po Japonsko a Polynésii.