Ptáci » Řád Kasuárové - Cassuariiformes
Kasuárové - Cassuariiformes je řád s dvěma čeleděmi, dvěma rody a třemi druhy. Do řádu patří blízce příbuzní kasuáři a emuové, v průběhu vývoje se však obě tyto skupiny rozdělily. Emuové se usadili v otevřených suchých krajích australského vnitrozemí a kasuáři ve vlhkých tropických lesích a savanách severní Austrálie a Nové Guineje.
Jsou to mohutní nelétaví ptáci s prsní kostí bez hřebene a se třemi prsty na nohou. Silné nohy jsou opatřené třemi prsty, z nichž vnitřní má asi 10cm dlouhý dráp. Výrazným znakem jsou také redukované letky, buď chybí, nebo vypadají jako dlouhé rohovité ostny a kasuáři se jimi umí i bránit. Od ostatních velkých běžců se liší především pestrým zbarvením holé kůže na hlavě a na krku a charakteristickým přílbovitým útvarem na temeni. Tento kostěný výrůstek používají podle jedné teorie k prorážení husté vegetace při chůzi v pralese, podle jiných jim slouží k hledání potravy ve vrstvách listí.
Samice jsou větší a výrazněji zbarvené než samci.
Jejich hrubé převislé peří je dobrou ochranou před ostrými špičkami listů a trny v dešťných pralesích, které jsou jejich domovem. Na svazích hor vystupují až do výšek 3000m nad mořem, jsou to velmi plaší a opatrní ptáci. Nejaktivnější jsou časně ráno, pozdě odpoledne a za měsíčních nocí. Při běhu vyvinou rychlost až 50km/h a z místa dovedou vyskočit až půl druhého metru vysoko, což je při jejich velikosti obdivuhodný výkon a navíc jsou i dobrými plavci. V jejich potravě převažují rostlinné součásti, semena, výhonky, plody, ale sbírají i hmyz nebo menší obratlovce.
Čeleď Kasuárovití - Cassuariidae - tvoří tři druhy velkých nelétavých ptáci se zakrnělými křídly a silnýma nohama, opatřenýma třemi prsty, z nichž vnitřní má 10cm dlouhý mohutný dráp. Letky chybí, nebo jsou zredukovány na dlouhé rohovité ostny, jimiž se kasuáři také mohou bránit. Hrubé převislé peří je výbornou ochranou před trny a ostrými listy. Na hlavě mají kostěné výrůstky v podobě přílby, hlava a krk jsou lysé, výrazně zbarvené, s kožními laloky. Přilbovité útvary na temeni podle jedné teorie používají ptáci při prorážení husté vegetace, podle jiné slouží při hledání potravy ve vrstvách listí jako lopaty. Samice jsou větší a pestřejší naž samci.
Obývají Austrálii i Novou Guineu, typickým životním prostředím jsou dešťné pralesy, savanové lesy a druhotné porosty na svazích hor až do výšek 3000m nad mořem. Nejaktivnější jsou časně ráno, pozdě odpoledne a za měsíčních nocí. Jsou velmi plaší a opatrní, první fotografie jejich hnizda pochází z roku 1984. Dovedou běhat až padesátikilometrovou rychlostí a z místa umí vyskočit do výšky půldruhého metru a jsou i výbornými plavci. V jejich potravě převažují rostlinné výhonky, semena a plody, sbírají také hmyz a menší obratlovce.
Hnízda jsou upravená místa na zemi a bývají tak dobře ukryta, že se jich našlo jen několik, i když sběratelé nabízejí za kasuáří vejce značné sumy. Ve snůšce bývá 3-6 vajec, která zahřívá samec 30-50 dní. Nekrmivá mláďata jsou ihned po vylíhnutí aktivní, a následují své rodiče. Vodí je samec nebo oba členové páru, přibližně 3-4 měsíce.
Čeleď Emuovití - Dromaiidae - tvoří jediný druh, druhý největší po pštrosech. Emuové mají zakrnělá křídla, silné nohy se třemi prsty a stejně jako kasuáři peří s dlouhým paostnem.
Žijí v Austrálii, v zalesněných i polopustinných oblastech, které jsou pro ně typičtější, pouštím se vyhýbají. Jsou usedlí nebo kočovní, v závislosti na potravní nabídce a dostupnosti vody. Dovedou vyvinout rychlost až 48km/h a přitom dělají skoky dlouhé až 2,7m. Dobře plavou a pravidelně se koupou, nejen ve vnitrozemských sladkých vodách, ale i na mořském pobřeží. Obvykle se vyskytují sami nebo v párech, někdy vytvářejí i skupinky 4-9 ptáků.
Foto wikimedia