Ptáci » Ptačí vejce
Ptačí vejce se od sebe liší zbarvením, velikostí i tvarem. Rozdíly lze pozorovat i ve snůšce jediného ptáka. Určit původce může být někdy dost těžké - kukačky snáší vejce podobná tak, aby si toho nevšimli ani zvolení pěstouni. Nejspolehlivější metodou je vyčkat příletu ptáka na hnízdo, kde jsme vejce našli.
Velikost vejce nezávisí vždy na velikosti ptáka. Všeobecně lze sice říci, že větší druhy kladou větší vejce, ale neplatí to ve všech případech. V poměru ke hmotnosti těla to platí spíš naopak. Vejce krkavce tvoří například 1/45 jeho hmotnosti, vejce střízlíka1/7, supa1/30 s vejce káně lesní 1/13. Velikost vajec je mnohdy ovlivněna i početností celé snůšky.
Počet vajec ve snůšce závisí na hojnosti potravy a množství přirozených nepřátel. V době, kdy je potravy dostatek nebo přebytek, jsou snůšky a počty odchovaných mláďat větší, v neúrodných letech některé druhy dokonce nemusí hnízdít vůbec. Druhy, které nejsou tolik ohrožovány predátory, mohou klást méně vajec - takže dravci nebo velcí ptáci snášejí i pouze jedno vejce. Rackové mívají 3, bahňáci 4, zpěvní ptáci 4-6, sýkorky až 15 vajec v jedné snůšce. Nejvíce vajec snáší ptáci nekrmiví, to jsou ti, jejichž mláďata krátce po vylíhnutí mohou hledat potravu sama. Kachny divoké mívají 9-16 vajec, bažanti 13-17, koroptve 15-20. Některé samice - například bažantů nebo kachen - mohou snášet do společného hnízda, kde pak můžeme objevit daleko větší množství vajec.
Při zničení snůšky zakládají samice většinou novou náhradní snůšku a někdy, pokud vejce z hnízda odebíráme, snáší samička dál do plného počtu. Snůšky mohou být do roka dvě i tři, hřivnáč a kos mohou zahnízdit i čtyřikrát, hrdlička vyjímečně i pětkrát.
Tvar vejce se zpravidla řídí podle tvaru ptačí pánve, ale ovlivněn je i vzhledem hnízda - čím je hnízdo plošší, tím jsou vejce špičatější, aby se nemohla snadno odkutálet.
Rozlišujeme několi typů vajec podle tvaru:
Kulovité - orel mořský, orlík krátkoprstý, luňák, ...
Vejčité - kurovití, lyska, kachny, ...
Hruškovité - čejka, bekasina, kulíci, kolihy, vodouš, ...
Oválné - ledňáček, vlha, sovy, krahujec, sokol, ostříž, čápi, datlové, ...
Podlouhlé - potáplice a kormoráni
Vejce bývají buď jednobvarevná nebo různě skvrnitá. Bílá vejce mají především ptáci hnízdící v dutinách, kde nehrozí nebezpečí od predátorů a velcí ptáci, kteří dovedou hnízdo úspěšně bránit. Větší vodní ptáci, labutě a husy přikrývají své bílá vejce při opuštění hnízda rostlinstvem a peřím. Někteří ptáci hnízdící v dutinách mají vejce skvrnitá - to jsou ti, kteří původně hnízdili v otevřených hnízdech. Je-li snůška viditelná, bývají vejce skvrnitá. Stomoví hnízdiči ve srovnání s druhy kladoucími na zem vejce méně zbarvaná, pozemní ptáci jejich zbarvení většinou přizpůsobují podkladu, takže vejce splývají velmi dobře s kamením nebo rostlinstvem. Existují také velmi nápadně vybarvená vejce, světle modrá až modrozelená, která můsí ptáci zvlášť pečlivě ukrývat.
Povrch vejce může být drsný nebo hladký, někdy tak lesklý, že vypadá jako porcelán. Jindy je vejce pokryto vápenným povlakem, takže jeho zbarvení je nepozorovatelné. Bílé vejce může být zabarveno různými látkami, takže krátce po snesení se stává skvrnitým.
Foto wikimedia