Ptáci » Ptáci v zimě

Sýkorky si člověka  v zimě pustí hodně blízkoZimní období znamená pro přírodu klid a pro člověka většinou příležitost užívat si tepla pod střechou a podobných vymožeností.  Stromy bez zeleného olistění působí na většinu lidí neutěšeně, zbytky trávy a ještě nedávno bujného rostlinstva neposkytují žádné estetické požitky a sychravé chladné počasí nádavkem neláká příliš k výletu. Málokdo si na toto období plánuje delší procházky.

Přesto právě teď mají milovníci ptactva a zvláště ryzí amatéři neocenitelnou příležitost - nevlídné počasí, bezlisté větvoví i absence ostrého slunečního svitu letního ve své součinnosti totiž činí ptactvo báječně pozorovatelným.

V létě to nad vámi cvrliká a šveholí ve větvích mezi roztetelenými lístky, vy víte, že těch opeřenců tam skutečně musí být hojnost, pozorujete seč můžete, až se dostaví pocit, že je něco v nepořádku. Asi oči nebo intelekt - tedy vaše oči nebo váš intelekt, protože při tom šveholu snad jen úplný blbec může nevidět ani peroutku! Posléze, jakkoli máte o svém duševnu nízké mínění, přejdete k myšlence, že to ptáci dělají naschvál. U té myšlenky zůstanete i po té, co vás většina opeřenců obdaří možností shlédnout jejich siluetu proti světlu, takže nemůže být ani řeči o tom, že byste si všímali jakýchsi důležitých znaků, podle nichž byste ptáka určili a dali tak jasně najevo, jak to s Vaším intelektem je ve skutečnosti.

Zima je k ornitologům amatérům daleko laskavější a spravedlivější a vaše poznatky vám umožní uplatnit daleko snáz, takže zpočátku zmíněná tendence užívat si vymožeností mezi čtyřmi stěnami není až tak úpně namístě.

Především je to ztráta listů a prosvětlení korun stromů, které nám dovolí hravě přehlédnout prostor, kde se ptáci vyskytují. Spolu  s tím usnadňuje pozorování i rovnoměrné neoslepující denní světlo, v němž rozeznáme detaily poměrně bez problémů. Zvlášť na bílém pozadí zasněžených větví jsou ptáci nádherně jasně viditelní. Omezená potravní nabídka a nevlídné počasí zahání přezimující druhy do míst, kde se jim daří lépe, což je v mnohém případě právě zahrada nebo jiný typ zalidněné krajiny, kde se dá nalézt leccos a snadno.

Aegithalos caudatus, mlynařík dlouhoocasý je pohledný, jemný a obratný návštvník zimních krmítek.Poměrně typickým úkazem v zimním městě je hejnko sýkorek se strakapoudem. Je to mikrospolečenstvíčko, v němž najdete koňadru, modřinku, mlynaříka a nezbytného strakapouda. Není na škodu se při té příležitosti podívat pozorněji, možná se někde vyskytne brhlík nebo pěnkava. Strakapoud je něco jako zimní vůdce, svými razantními poklepy na kůru plaší hmyz a drobní ptáci se okolo přiživí. Pokud víte o ptačím krmítku ve svém okolí, najdete je tam pravidelně.

Výborně pozorovatelní jsou touto dobou havrani, kteří se objevují v hejnech, sdružují se s kavkami, někdy mezi nimi můžete objevit i straku nebo sojku, ne jako člena hejna ale jako druh s některými podobnými zájmy, pokud jde o potravu nebo oblíbené odpočinkové místa. Havrani vám díky své velikosti umožní pozorovat nětkterá ptačí specifika dost podrobně, i když se usadí relativně daleko, pořád jsou ještě vidět dost zřetelně. Osobně doporučuji kavky, jsou to jejich mnohem estetičtější a dost šikovné příbuzné s elegantní břidlicovou čepičkou a úpravně působícím tvarem těla.

Pár procházek v studeném zimním nevlídnu vás velmi spolehlivě povzbudí a inspiruje k dalším ornitologickým poznávacím aktivitám - tak si nenechte ujít příležitost. Kromě běžných určitelných druhů se můžete setkat i se vzácnějšími hosty, zvlášť koncem zimy, kdy se lidská sídla stávají útočištěm i takových exotů jako je dlask nebo brkoslav - i když i mlynařík je podle mě dost krásný na to, aby ho člověk považoval za vzácnost.

Foto wikimedia