Obojživelníci a plazi » Rozmnožování dendrobátek
Žába jako obojživelník vyvolá v člověku většinou představu, že ke svému rozmnožování potřebuje vodu, kde by se mohl vyvíjet pulec. Nemusí to být vždycky jen klasická vodní nádrž, rybník, potok, nebo řeka.Takovým žabím domovem jsou také rostliny. Využívají je dendrobátky, pestře zbarvené pralesní žabky, které před predátory chrání prudký kožní jed. Pohybují se v korunách stromů a své potomstvo umísťují do trychtýřů bromélií, naplněných vodou.
Ve větvích pralesních velikánů, vysoko nad zemí, rostou epifytní bromélie s tuhými kožovitými listy, sestavenými kruhovitě kolem středu. S jejich zástupci se můžete setkat i v květinářství, pěstují se jako pokojové rostliny. V centrální růžici listů se hromadí voda, stékající ve vlhkém pralese po listech a kmenech a tato nádobka stačí na to, aby si ji stromové žáby rodu Dendrobatidae vyvollily za obydlí pro své pulce.
V amazonských pralesích je vlhkost vzduchu vysoká a půda vlhká, takže vajíčkům nehrozí dehydratace. Na zemi je však větší konkurence a mnoho predátorů a kyselá půda není zdaleka tak úrodnou, jako koruny a kmeny porostlé liánami a orchidejemi. V korunách stromů je dostatek hmyzu i relativní klid, přes den tam bývá větší teplo a vrcholky jsou často ozářeny přímým sluncem.
Vajíčka se vyvíjejí na zemi, ve vrstvě spadaného listí. Když je samička naklade, odskáče pryč a sameček se ujímá své úlohy. Vajíčka oplodní a skropí je vodou, kterou donese v kloace. 10-14 dní zůstává poblíž a udržuje jejich vlhkost. Pak se objeví samička a přejímá péči. Posadí se mezi pulce a jakmile jí některý vyleze na hřbet, odskáče s ním k bromélii, kam ho umístí. Takto roznese na různá místa několik pulců. Protože jde skutečně o velmi malé území, které má vyvíjejícího se jedince uživit, žije vždy jeden pulec v jedné bromelélii. Samo o sobě by to ale stejně nestačilo, kdyby se matka nestarala o přísun potravy, zahynul by hlady. Proto je pravidelně navštěvuje a klade do trychtýřku ještě neoplozená vajíčka, která vyvíjející s pulec ihned pozře - bez této potravy by zahynul hlady.
Kromě dendrobátek využívjí tohoto způsobu rozmnožování i jiné pralesní žabky, například rosničky rodu Osteocephalus. Rosnička včelí - Phrynohyas resinifictris nebo Rosnička bradavčitá - Phrynohyas venulosa kladou vajíčka do děr ve větvích stromů vyplněných vodou.
Foto wikimedia