Obojživelníci a plazi » Radosti želvího chovatele
Želvy jsou nejoblíbenější skupinou plazů, k čemuž přispívá jejich vzhled i povaha. Mnoho druhů má nádhernou kresbu na krunýři a vodní želvy jsou navíc i pohyblivé a dokážou ve vodě docela vyvádět, takže jsou oblíbenými domácími příslušníky. Podle zkušeností chovatelů se suchozemská želva naučí i škemrat o zeleninu a slyší na zavolání.
Ake pozor i pomalá žekva dokáže pěkně zamotat hlavu. Určité druhy se například dovedou vyšplhat přes plot - což nevypadá pravděpodobně, ale je to možné. Pokud není zrovna těžkotonážní jedinec, uchytí se na pletivu dobře drápky, pomalu se vyšplhá a nahoře se skulí na zem. Na záda může spadnout bez problémů, poměrně obratně se dovede převrátit zpátky - a pak hurá do volné přírody. Spíš chránit jejich výběh kolmou hladkou zídkou, aninemusí být vysoká.
Ačkoli na první pohled vypadají netečně, mají svůj duševní život, který spřízněná duše ocení.
Kdysi jsem navštívila rodinu, která chovala doma v akvárku dost rozměrnou želvu. Čas od času ji pustili na zem projít, většinu života ale trávila pod vodou. Paní domu kouřila sparty. Pokud si zapálila, želva okamžitě vynořila zpod hladiny hlavu a začala zamyšleně vdechovat kouř. Což činila, dokud cigareta hořela. Pak zase vklouzla pod hladinu. Patřilo to ke koloritu domácnosti, želvu předváděli hostům a nikdy nezklamala. Začala s tím sama, a provozovala to pravidelně a systematicky a záhadou byla i rychlost, se kterou reagovala, ačkoli měla hlavu pod hladinou takových 10cm.
Jestli jde o pravidlo a želvám dělá dobře nikotin, nebo jestli to byl unikátní povahový rys, nevím. Zatím nad tím každý dotázaný vrtěl rozpačitě hlavou.
Foto wikimedia