Etologie » Zvířata na cestách
Osídlit nové území znamená pro druh více místa, více potravy a menší konkurenci. Ale znamená to mít nějakou cestovatelskou strategii. Nejlépe jsou na tom ptáci, jejichž křídla dokážou přeletět vysoké hory, neúrodné pouště i rozlehlé oceány. Pro pozemské savce jsou ale nepřekonatelnou překážkou a menší živočich si někdy netorufne ani za řeku. Za hranice vodní nádrže mohou možná cestovat vydry, ondatry, žáby se většinou na dlouhou cestu vydat nemohou, protože vodu k životu potřebují víc a ryby si cestování prostě musí odříci.
Jsou dvě základní strategie, které živočich může k potování za novým domovem využít. Pasivní způsob spočívá v tom, že se živočich kýmsi nebo čímsi nechá dopravit do nového bydliště. Takto se chová především hmyz, nebo parazité a je jasné, že tu hraje velkou roli velikost - tvoreček musí být tak malý, aby se transport mohl realizovat. Transportním médiem může být vítr, ale také voda, například při záplavách.
Mnohé druhy jsou přizpůsobené tak, aby období roznmožování a transport probíhaly v návaznosti. Pavouci nebo mšice se určitém vývojovém stadiu nchávají unášet větrem, usadí se na novém místě. V klidu se množí a až do dalšího cestovního období je to nikam netáhne. Parazité zase mají své strategie, jak nalézt vhodný dopravní prostředek, musí se umět vyskytnout v pravý čas na pravém místě, zachytit se a ve vhodnou chvíli se pustit. Takže jim to přece jen nějakou práci dá. Přepravní službou parazitů se stávají především větší živočichové, zejména ptáci.
Dočasné mizení přirozených překážek umožní cestování i těm živočichům. kteří to běžně nedělají. Pří záplavách se mohou cestovat vodní tvorové, nejčastěji žáby nebo čolci. Když řeky vyschnou nebo zamrznou, mohou se vyrazit na zkušenou i menší savci.
Nejefektivnějším transportním médiem je ale zřejmě člověk. Je schopen způsobit rozšíření jakéhokoli druhu kdekoli na planetě. Může to udělat promyšleně, ale většinou jde o náhody, které se později ukážou jako katastrofické. Nový druh nemá svá přirozená korektiva, což mohou být predátoři nebo přírodní podmínky, jako ve své domovině a tak může snadno dojít ke katstrofické devastaci nově obydleného biotopu.Klasickým příkladem je mandelinka bramborová nebo bolševník,
Za obzvláště příznivých podmínek k tomu stačí jedinec, zejména u hmyzu a rostlin. Zpočátku se nic neděje, ale jakmile populace dosáhne určité kvantity, nastává kalamita. Obrovské ekologické škody napáchali Mořeplavcúm sloužila domácí zvířata během plavby jako zásoba potravy a kočky jako likvidátoři krys. vechny tyto druhy se často zabydlely na ostrovech, kde scházeli přirození predátoři nebo se místní fauna nedovedla bránit. Množící se kozy likvidovali porosty endemitních rostlin. Kočky a krysy vybíjely bezbranné druhy.
Řešení si vyžádá vynaložení značného úsilí i prostředků a většinou není možné bez účasti biologů. Rychle působící herbicidy nebo indekticidy mohou v konečných důsledcích nadělat více škody než užitku. Ideální jsou přírodní "bojové prostředky", třeba nasazení predátora, nebo pro vetřelce nevhodné počasí. Účinná bývá i organizovaná likvidace vetřelce ve vhodném období, které se účastní větší počet lidí naráz.