Etologie » Rozšíření živočichů na zemi a ve vodě
Největší počet živočišných druhů obývá pevninu, následuje moře a sladkovodní toky. Moře je naopak životním prostředím pro největší počet živočišných tříd. Sladké vody obývá tříd méně a pevnina je na ně nejchudší. Má to své dobré důvody.
Stálé a neměnné mořské prostředí spolu s nižší variabilitou ekologických nik je vhodné pro přežití. Není třeba životní strategii nijak měnit a nevzniká potřeba přizpůsobovat se novým podmínkám.
Na souší se naopak situace stále mění. Teplota výrazně kolísá nejen během roku, ale i během menších časových úseků. Může se měnit i v rozmezí jednoho dne, rozdíly mezi teplotou ve dne a v noci jsou obvykle výraznější, někdy i extrémní. Mění si i klima, období sucha střídá déšť, teplo střídá chlad a světlo tmu. Organismy proto musí reagovat pružně, rozvíjet nové dovednosti a vlastnosti. Značné množství rozmanitých ekologických nik způsobuje, že druhy se vyvíjejí v jednom, možná unikátním prostředí a nemusí vyskytovat jinde. Takže ačkoli jsou moře a oceány rozlehlejší než pevnina, obývá ji více méně početných druhů.
Sladká voda je naopak domovem dlouho žijících skupin, které v ní přetrvaly z dávných časů. Život má svůj počátek ve vodě, ze které se na souš vydal a pevninu tedy obývají vývojově mladší populace.