Etologie » Mravenčení - kosmetika v říši zvířat

Žluna zelená - picus viridis, se mravenci nejen živí, má je i jako kondicionér.Oblíbenou činností některých ptáků je takzvané mravenčení. Objevuje především u pěvců, ale také u některých kurovitých, například bažantů nebo krocanů. Při této činnosti bylo pozorováno na 250 ptačích druhů využívajících asi 25 různých druhů mravenců. Někteří jedinci si tuto zábavu velmi oblíbí a provozují ji často, jiní naopak jen zřídka, ačkoliv když se jedná o jedince téhož druhu. Proč se ptáci takto chovají, není přesně vysvětleno, ale existuje několik teorií. Kyselina mravenčí jim může sloužit jako insekticid, úleva od bolesti, zvýšení svalového tonu, detoxikace, nebo jen navozuje příjemné pocity.

Mravenčení samotné se odehrává v mraveništi, nebo v jeho bezprostřední blízkostti. Ptáci si nechávají mezi peří nalézt mravence nebo je chytají a zobákem potírají si jimi peří, přitom se natřásají a třepetají. Běžnějším typem je takzvané přímé mravenčení, které nejčastěji provozují špačci, timálie a snovači. Mravence sbírají do zobáku a zasunují si je pod letky. Podle pozorování věnují pozornost více levému křídlu, začínají zpravidla zleva a pod levé křídlo také zasunují mravenců víc. Jinou možností je nepřímé mravenčení, cosi jako koupel v mraveništi. Takhle se chovají nejčastěji havranovití ptáci, především sojky, ale také u brkoslavi nebo drozdi.  Pták se usadí poblíž mraveniště, roztáhne křídla, nechá mravence aby do nich nalezli a pak si jimi potírá tělo a hlavu.

Ježku, ježku, co to tu hledáš?Podobnou činností je i koupel v kouři nebo v ohni, jejíž milovníci mohou využít i hořící nedopalek od cigarety. Často můžeme pozorovat u špačků, jak nastavují křídla kouři valícímu se z komína. Třepetají se nad ním a různě se přitom obracejí, aby žádoucí parfém pronikl na každé místečko. Existují i pozorování jedinců, kteří se takto vystavovali přímo ohni, přičemž jejich pohyby byly podobné jako u mravenčení.

I u jiných živočichů se objevuje obdoba tohoto chování, dobře ho známe například u ježků. Když objeví bodlinatý rozkošník nějakou výrazně páchnoucí věc, intenzivně ji olizuje a tak vyvolá tvorbu slin. Ty pak nanáší na hlavu i na boky a po té, podobně jako ptáci při mravenčení, i on upadá do jakési extáze. Ježci to dělají vždycky, když se setkají s novým pachem. Chovají se tak i úplně malá mláďata a ježci chovaní v zajetí tak reagují na změnu jídelníčku. Předpokládalo se, že to souvisí s obdobím rozmnožování, ale podle současných hypotéz to nemá s námluvami nic společného. Lemuři tmaví /Eulemur maco/ z Madagaskaru sbírají a rozkusují mnohonožky a potírají si jimi srst. Mnohonořky vyučují spoustu jedovaté tekutiny a proto mohou zajistit ochranu před parazity. Želva hrbolatá, Clemmys insculpta, byla pozorována, jak si na vršku mraveniště na sebe nahrabávala mravence, jimiž se zbavovala parazitů na kůži.