Etologie » Jak zvířata spí
Spánek je klidovým stavem organismu, v němž nehybné tělo odpočívá a sbírá síly k budoucím aktivitám. Skládá se v podstatě z dvou pravidelně se střídajících fází. V první klidové tvoří elektroencefalitickou aktivitu především pomalé vlny a druhá aktivnější fáze připomíná spíše bdělý stav - tzv fáze REM.
Schopnost mozku vykazovat tuto aktivitu se vyvinula už u plazů, takže lidské sny a podle všeho pocházejí z primitivního, tzv plazího mozku. Ve fázi REM tráví člověk nanejvýš 25% spánku, zatímco vířata mnohem víc času. Také mláďata, včetně lidských, v ní tráví času víc, novorozená koťata v prvních 10 dnech života dokonce až 90% času. Vačice opossum sní asi 7 hodin a rekordmanem v tomto je směru ptakopysk, který se na REMu tráví 8 hodin denně. Spánek ježury australské vypadá jako přechod mezi oběma polaritami, pravá fáze aktivity chybí.
Ne vždy jsou děje v okolí příznivé a dočasná nečinnost umožňuje takový čas přečkat bez ztráty energie. Lze tak přežívat například vysoké teploty za horkých letních dnů, nebo naopak studené dny v zimě. Zvířata se při střídání spánku a bdělého stavu řídí především svými vnitřními hodinami. Na rozdíl od člověka hrají v jejich vnímání času roli i jiné faktory. Mořští živočichové se řídí podle střídání přílivu a odlivu. Někteří jsou vázáni svou aktivitou na určitou denní nebo noční dobu a podle toho se k odpočinku ukládají. Většina ptáků létá jen za denního světla a jejich klidovým obdobím je noc. Naopak ti, kteří jsou aktivní v noci, tráví denní hodiny někde v šeru.
Někteří živočichové spí dost dlouhou dobu, protože je pro ně výhodnější trávit čas ve skrytu a neplýtvat silami při shánění potravy a zajišťování bezpečí. K odpočinku si vyberou vždy místo, které považují za vhodné a bezpečné, kde je sotva objeví predátor. Netopýři vyhledávají dutiny, ptáci se cítí dobře ve větvích nebo v hnízdě a savci mají svá skrytá doupata a nory.
Značný počet živočichů nemá ani ve spánku vypnuta mozková centra, zajišťující vnímání okolí, takže jejich smysly vyhodnocují podněty přicházející z okolí. Velcí kopytníci by jen těžko mohli využít úkrytu a proto spí většinou ve stoje, lehnout si mohou jen v případě, že někteří z nich hlídají. Přežvýkavci většinou při přežvykování podřimují, hroši spí vstoje ve vodě a také pro žirafy je tato poloha při spánku běžná, pokud mají příležitost, opřou si hlavu o větev.
Spánek není vždy dobou nepřetržitého klidu a ve srovnání s lidmi není ani ve stejném poměru k době aktivity. Živočichové mohou v průběhu jednoho dne vystřídat klidový a aktivní stav několikrát. Rejsek tráví spánkem asi hodinu denně a tato hodina se skládá z příležitostných přibližně minutových zdřímnutí. Rorýsi tráví celý život ve vzduchu a zde také spí, na zemi se vůbec nedovedou pohybovat a pouze hnízdění pro ně znamená nelétat. Nejprve vystoupají vysoko vzhůru a když se snášejí bez úsilí dolů, na chvilku usnou. K rekordmanům patří lenochod, který prospí nepřetržitě až dvacet hodin.
Foto wikimedia