fauna • flora • mineralia • Dana Sklenářová

Bezobratlí » Nahožábří

Svět pod mořskou hladinou je domovem mnoha živých tvorů hýřících rozmanitostí. Obrovští planktonožraví kytovci, draví žraloci, delfíni, korálové rybky zářivých barev, mořští koníci, jejichž samečci odchovávají potomstvo ve vlastních útrobách, hvězdice, ježovky a chobotnice, rejnoci a žraloci - a to jsou jen ti nejznámější. Mezi méně známé, nikoli však nezajímavé a nehodné obdivu, patří plži nahožábří - /Nudibranchia/. Pokud jste se s nimi dosud neseznámili, rozhodně tak učiňte co nejdřív.

Mezi příslušníky rozsáhlého a druhově početného kmene měkkýšů /Molusca/ jsou mořští nahožábří plži nesporně zvláštní skupinou. Jejich žábry tvoří rozmanité výrůstky na hřbetě a lze bez nadsázky říci, že vzhledově patří k nejfantastičtějším barevným kreacím v živočišné říši. Je to tím podivuhodnější, že jsou to poměrně jednoduší tvorové, vzdáleně příbuzní našemu plzáku zahradnímu. Navíc žijí v prostředí, jehož obyvatelé se mnohdy orientují pomocí jiných smyslů, než je zrak.

Základním tvarem těla se trochu podobají již zmíněnému plzáku zahradnímu nebo vodním ploštěnkám, které na rozdíl od nich žábry nemají, protože dýchají celým povrchem těla. Žaberní výrůstky nejrůznějších tvarů i celou plochu organismu nahožábrých plžů pokrývají fantastické barevné kompozice. Objevíme mezi nimi nejen zářivé kontrastní proužky a tečky, ale i dost těžko popsatelné vícebarevné skvrny v různých seskupeních, s jejichž obdobou se setkáme mezi suchozemskými tvory jedině u motýlů. Nahožábří plži se ve vodě pohybují vlněním celého svého plochého těla, takže skutečně vypadají, jako by se ve vodě vznášeli. Mnozí z nich mají jakési nakadeřené okraje a připomínají nadýchanou a naškrobenou krajku.

Barevnost signalizuje přítomnost dráždivých až jedovatých kožních sekretů, varujících lovce před pokusem o útok. Sami nahožábří jsou potravní specialisté. Jen málo druhů se živí řasami nebo jinou rostlinnou potravou, většinou spásají houby, polypy a kolonie mechovek. Někteří dokonce loví určité druhy ploštěnek, kroužkovců. svijonožců nebo sumek. Mezi těmito lovci jsou i takoví, kteří se živí žahavci, například korálovými polypy, trubýši nebo medůzami, jejichž těla obsahují žahavé buňky odrazující predátory. Nahožábří tyto buňky netráví, ale v nezměnné podobě je při konzumaci přesunou do svých tělních výběžků, kde je používají ke stejnému účelu.

Foto - wikimedia