Bezobratlí » Jak vznikly viry

Bakteriofága bychom na první pohled nepovažovali za živý organismus.Virus je rozhraním mezi živou a neživou hmotou, záleží na tom, za co považujeme. Má-li být neživou hmotou, pak je její nejsložitější variantou, naopak bereme-li ho jako živý organismus, je to nejjednodušší forma života. Je schopen samostatného života, ale nedovede se samostatně rozmnožovat. Podle něj dostal jméno virus počítačový, který se chová podobně - v hostitelském programu jedná a také se rozmnožuje, sám je schopen pouze přežít.

Virus se skládá z z bílkovinového obalu a z jádra, obsahujícího buď DNA nebo RNA. Obvykle mívá průměr asi jako 1000 atomů, zatímco jednotlivé buňky mohou být 100x až 1000x větší. Rozměry v obou případech jsou ale natolik variabilní, že největší virus je o něco větší než nejmenší buňka. Jeho nepatrná velikost je jedním z důvodů, že se viróza snadno šíří, je velmi nesnadné bránit průniku tak malých částeček.

Viry potřebují k rozmnožování hostitelskou buňku, jejíž mechanismy při využívají. Když se přiblíží virus k buněčné membráně, buňka zjistí bílkovinový obal a vetřelce pohltí. Uvnitř se obal rozpustí a to uvolní nukleovou kyselinu. Virus pozmění některé mechanismy v buňce, nukleová kyselina přeruší jejich normální činnost. V té chvíli buňka začíná zmnožovat cizí nukleové kyseliny a vyrábět pro ně bílkovinový obal. Když vyrobí velké množství virů, praskne a nové viry se vydávají infikovat další buňky.

Virus Leteomasis, vypadá jako mladší bráška bakteriofágaViry nemohou být zničeny antibiotiky. Ta většinou fungují na základě blokády některého životně důležitého kroku v životě buňky a protože viry nejsou buňkami, na antibiotika nereagují. Takže vám antibiotika nepomohou od rýmy způsobené virem, ale zápal plic způsobený bakteriemi ustoupí velmi rychle.

Podivný způsob rozmnožování virů znesnadňuje vědcům odpověď na otázku, jak vlastně taková existence mohla začít. Podle jedné teorie jde o parazitický způsob života, který vývojem ztratil schopnost se rozmnožovat a stal se v tomto směru závislý  na svém hostiteli. Podobně člověk ztratil schopnost si vytvářet vitamín C a musí ho přijímat z prostředí, zatímco jiní savci si ho vytvářet umí.

Foto - wikimedia