Samohláskovky » E - Jeden den ve kšeftě s tělem
Je květen, neděle, téměř večer, kvete bez.
Hle, děvče! Pěkné, veselé, směje se něžně, vzletně se nese městem - děvče jménem Džejn.
Ejhle! Ještě děvče! Též pěkné, též veselé, leč nešlechetné! Cpe se kde chce, s přehledem přebere kšeft, veřejně se pře. Též se pere! Teď se žene sem, nesměje se, leč řekne:
"Hejbe se zde dnes kšeft, Džejn?"
"Nee, ještě ne, Kejt, " hlesne sklesle Džejn.
"Než se den s večerem sejde, kšeft se ještě semele. Jen se vesele smějme a hleďme směle."
Než se den s večerem sešel, kšeft vzešel.
"Jé, hele, de sem velebnej kmet se strejcem, " vece Kejt a mekne ještě bezděčně: "Strejc jde ke mně, tebe nechce, neb seš ještě tele! Peleš se s dědkem!"
Kmet je zbělelej, zšedlej, lehce směšnej, strejc celkem vzhledenej. Kejt mele spěšně:
"Strejče, strejče, jsem pěkné veselé děvče, dnes ještě lepé! Spěj ke mně, veseleme se, smějme se, pelešme se dnes! Běžně devětset deset, dnes ve slevě šestset pět, nečekej, smělče, spěchej!"
Strejc sebere Kejt. Jde se. Je vzhlednej, leč ve kšeftě nezměrně zběhlej...
Džejn se nesměje, kmet je kmet, leč kšeft je kšeft. Jenže kmet řekne:
"Nežel strejce, děvče! Nehleď, že jsem zbělel věkem! Věz, že jsem křepkej, čestnej, štědrej, též nejsem medle bez peněz."
"Pelešné je devětset deset, šestset předem."
"Ber směle své, čekej pěkné mecheche, neb nejsem světec."
Svět ztemněl, městem se nese vřesk.
"Nešlechetnej neřestněj šmejde! Seber svejch pět švestek, šerednej skřete! Veškerej kšeft v pekle!"
Strejc se žene ven. Ve vestě měl semenec, leč též pět děr. Kejt mete semenec.
"Zmetek jeden, teď je zde nepěknej herberk! Prej - dej sem knedle s vejcem neb erteple s mékem, met´ mě přes peleset, šestset neměl, jen těch pět. Herdek, dnes je jen děsnej pech, " kleje Kejt vztekem bez sebe.
Městem se nese též zpěv, neb pěje kmet.
"Děvče veselé, červenej květ, vzdej se mě celé, vzdej se mě hned," pěje kmet břeskně. Džejn nepěje. Hleďme, prej že směšnej dědek ... kdeže směšnej!
Kejt se vztekle vleče ven. Kéž ještě dnes sežene kšeft! Jenže kde?
"Měj se přepěkně, kmete, dej vědět, kde se ještě sejdeme," něžně vece Džejn. "Chceš zpět?"
"Ne ne, jen ber vše, těš se z peněz, jsem převesel."
Pěkně se ten kšeft dnes semlel....