flóra - rostliny » Král bukového lesa
Bukový les je jedním z nejpodivuhodnějších.
Zatímco osamělý buk vyrůstá do podoby stínodárného velikána širokého kmene a rozložité koruny, ve společnosti nasazuje koruny vysoko. Statné rovné kmeny zářící svou na stromy nezvykle jasnou šedí vytváří atmosféru nikam nezařaditelného a k ničemu nepřirovnatelného ticha, které se dobře nadechuje a dlouho setrvává v těle. Nahoře je temněji než dole, alespoň se to zdá, protože listoví zakrývající oblohu nastavuje oku pozorovatele svou stinnou část.
Zdejší ticho je obydlené, bučina je tolerantní prostor, vejde se sem mnohé a vládne tu dostatek. Jedním z jeho obyvatel je holub hřivnáč.
Je o něco urostlejší než běžně známý městský holub, také jeho pohyb mezi korunami je důstojnější a velebnější. Létá, to ano, ale jako by se pohyboval silou něčeho vznešenějšího, než silou vlastních křídel. Jako by tam nahoře, kde si lidský zrak už musí vypomoci optikou vládly ještě nějaké zvláštní zákony, známé jen hřivnáčům a jen pro ně stanovené.
Holub hřivnáč je součástí bukového lesa o něco víc než jeho spolubydlící. Hodí se sem lépe, zapadá do mlčenlivého zázračna snáze než kdokoli jiný. Sluší mu to v nenápadném, ale celkem náročném šatu urozeného vládce paláců v listoví. Sluší mu to v ranních červáncích, jejichž odlesk ulpěl na jeho hrudi, pod našedlou předdešťovou oblohou barvy jeho křídel, na pozadí temné zeleně odrážející bílou skvrnku na krku, na jarním trávníku ozářenému sluncem, s kovově zelenou skvrnou v týle.
Je tím okolo tak úplně, jak jen dovede.