Lingvistika » Větné členy
Větné členy jsou škatulky, kam jsme seřadili prvky, ze kterých tvoříme větu, protože slovní druhy většinou nejsou s větnými členy přesně totožné.
Podmět – aktér, z něhož vychází aktivita – může to být jakýkoli slovní druh, včetně slovesa nebo spojky.
Přísudek – označuje děj, takže musí přinejmenším obsahovat nějaký slovesný tvar
Předmět – pasivní účastník děje, s nímž je nakládáno nebo vůči němuž děj nějak směřuje.
Příslovečné určení – určuje blíž vlastnosti děje, bývá to často příslovce ale není to jediná možnost.
Přívlastek – blíže určuje podmět nebo předmět.
Věta se skládá z větných členů – takže když ji sestavujeme, je dobré si uvědomit, co k čemu patří. Základní obecně platná struktura oznamovací věty, s níž se nelze dopustit větších chyb je:
Podmět – přísudek – předmět – příslovečné určení. Často používané přívlastky jsou přímo navázané na objekt, který popisují.
Jednotlivé větné členy musí být určeny tak, aby bylo zřetelně jasné co je co, a co s čím souvisí a co k čemu patří. Ve skladebných jazycích je důležitým kritériem slovosled. Přeházet jvětné členy v angličtině znamená sdělit úplně něco jiného, většinou je to veselé nedorozumění. Přeházet je v češtině příliš nevadí, cizinec je ovažován za roztomilého pilného inteligenta, v němčině to zmate a mluvčí vypadá jako nepříliš vzdělaný, protože němci berou řeč hodně vážně.
Přeházet je v čínštině znamená, že s vámi budou mluvit anglicky.